TT 2022 máme za sebou závod PreTT a TT tréninky!

Po téměř třech letech jsme zase zpátky! Ostrov touhy, jak říkával František Šťastný, a my jsme sem vyrazili zkusit přidat zase nějaký dobrý zápis do historických tabulek pro českou vlajku, ale i slovenskou, protože opět jedeme za Slovenskou motocyklovou federaci.

Ještě v pondělí jsem si vyzvedávala nový pas, a Michal dovyřizovával vývozové papíry na hospodářské komoře. V úterý jsme balili, a ve středu brzy ráno vyrazily obě naše dodávky směr Rotterdam, kde nás čekal první trajekt do Anglie. Po přejezdu do Holandska jsme se museli oddělit, protože jsem měla jiný trajekt z Europortu do anglického Hullu, kdežto Michal měl trajekt z Hoek van Holland do Harwiche. Dohodli jsme se, že se teda potkáme až na druhé straně Anglie, před přístavem v Heyshamu, odkud už společně poplujeme na Isle of Man.

Moje cesta probíhala úplně v pohodě, na trajektu jsem se já a moje posádka v pohodě vyspali a i na celnici byli příjemní, a do Anglie jsme se dostali úplně v pohodě. Indiánova posádka to takhle v pohodě neměla, ale to je na vyprávění někdy jindy....radši až se vrátíme 😊
Řízení vlevo mi naštěstí nedělá vůbec problém, takže i cesta přes Anglii byla fajn, akorát Michalovi občas po cestě na Sprinteru vysadilo turbo.

V Heyshamu jsme byli lehce po poledni, ale trajekt jsme měli až na pátek ve dvě ráno, takže to čekání bylo dost únavný. Navíc na trajektu se nebylo kde vyspat, takže další čtyři hodiny byly doslova probděný v sedě. Jen co nás trajekt Ben my Cree vyplivnul v Douglasu na ostrově Man, vyrazili jsme v šest ráno do depa, abychom začali stavět naše zázemí, protože odpoledne už jsme měli být na jihu ostrova v Castletown, kde nás čekaly závody Pre TT Classic na menším okuhu Billown Southern 100.

Chtěli jsme stát vedle našeho slovenského kamaráda, závodníka Miro Laki Slobody, ale nějakým frantíkům to vadilo, že jim zabereme místo, kde chtějí parkovat auta, takže nám místní paddock maršál našel lepší místo v horním depu hned vedle týmu Wilson Craig. Jakmile jsme všechno dostavěli a dochystali, vyrazili jsem do Castletownu na první páteční trénink Pre TT, ve třídě Post Classic Superbike. Závodní rodina Mike a Rob Cooksonovi pro nás připravili dvě Suzuki GSXR 750 1992 v replice barev Jamese Withama a sponzora Durex. Michal už motorku znal velmi dobře, protože na ní zajel desáté místo na poslední Classic TT a moje motorka byl doslova "covidový projekt", aby se Mike nenudil, když nešlo závodit. Pro mě jedině dobře, protože jsem se nemohla dočkat, až se na ní svezu. Kdysi jsem začínala na Suzuki GS 750 ročník 77 a mám pro tuhle značku zkrátka slabost.
V prvním tréninku, který se jel v pátek v osm večer místního času, jsem dojela osmnáctá, snažila jsem se rozkoukat po trati, zjistit kudy to vede, a ještě se soustředit na motorku, na které jsem nikdy nejela. Michal dojel devátý, ale vrátil se předčasně kompletně od oleje, který měl i na zadním kole, a tak tak ustál velký highsider. Bohužel toho oleje bylo tolik, že bylo těžký odhadnout, odkud to jde.
V sobotu jsme vyrazili na druhý trénink, kde se mi podařilo zrychlit o třináct sekund a vylepšit start na patnácté místo. Michal zůstal devátý a opět se vrátil celý od oleje. Mike slíbil že zajde s motorkou na brzdu a zkusí odhalit tam, odkud to jde, aby to zvládl do pondělního závodu opravit.

První TT tréninkový den Michal skoro prošvihl, protože když jsme byli v Castletown, nebyl na povinné rozpravě, a tak musel čekat, až se odjedou první dvě kola a dostane individuální brífink. V dalších dvou kolech ale ukázal, že si okruh pamatuje, protože se přiblížil k magické hranici 19 minut.
V pondělí jsme brzy ráno vyrazili opět do Castletown na závody. Předpověď byla všelijaká, ale nepršelo celou dobu....dokud jsme neměli najet na start my. Hned po zaváděcím kole jezdci ukazovali že nejedou, protože se rozpršelo a bylo to opravdu mokrý. Michal navíc zjistil, že mu stále teče olej ze spojkového víka, i když ne tolik jako předtím, ale nechtěl nic riskovat, takže odstoupil. Pořadatelé nechali trať cca čtvrt hodiny oschnout a pak nás zase nahnali zpět na start. Trať už byla celkem suchá, protože foukal silný vítr, takže jsem se na závod těšila. Hned po startu se přede mnou srazili dva jezdci, takže jsem musela zabrzdit a vyhnout se, a ztratila hodně pozic. To už začíná být u mě tradiční a přijde mi, že mi to pánbůh dělá naschvál, abych se naučila konečně předjíždět :-D. Závod jsem nakonec dojela na deváté pozici a dokonce jsem získala i cenu za nejlepší ženský výkon, takže mám obrovskou radost.
Michalovi bylo trochu líto, že si nemohl na Suzuki odjet svůj závod, ale chuť si napravil v TT tréninku večer. Na technické měli několik problémů, nelíbilo se jim zadní červené světýlko, že není s vypínačem napojené na baterii motocyklu, a ještě se jim nezdálo zajištění olejového filtru a expanzní nádobka benzínu. Takže jsem si zasprintovala po depu a na poslední chvíli se nám to podařilo s Honzou před technickými komisaři opravit a vyřešit, ale bylo nám jasné, že nestihneme pneumatiky nahřát. Nakonec byl ale start do tréninku několikrát odložen, takže nám to hodně pomohlo. První dvě kola Indi zajel pod devatenáct minut shodně 18:57, a třetí kolo bohužel nedokončil, protože byla vyvěšena červená vlajka. Ale i tak byl spokojený a nám nastala jediná starost, jestli nám vystačí standardní osmnáctilitrová nádrž na dvě kola, když mají všichni zvětšeno na 22 litrů. Na druhou stranu máme sériovou R6, takže jsme si říkali, že by to mělo klapnout.

Třetí tréninkový den byl v úterý. To už vše probíhalo v naprosté pohodě, přes technickou jsme prošli úplně v klidu a Michal byl připravený na svůj start. Hned první kolo zajel opět za 18:57, ale v druhém už měl dalších pět vteřin dole s hodnotou 18:52. Třetí kolo už bylo za 18:50 a to bylo poprvé kdy překročil hranici 120 mil v hodině. Ve čtvrtém znovu zrychlil na 18:43 a přiblížil se tak svému osobnímu rekordu 18:37. Navíc nám zůstalo v nádrži před dva litry benzínu, takže by to mělo zkrátka vyjít!
Michal je teď mezi TOP 10 jezdci v rámci třídy Supersport a nechal za sebou spoustu známých jmen. Děkujeme všem našim kamarádům a známým za podporu, kteří se podílejí i finančně, protože bez nich by to nešlo. Každou sadou gum, kterou přispějí, pomáhají Indiánovi dostat se o krok blíž k dalšímu stříbrnému Merkurovi a životnímu výsledku. Jste borci!
Připomínám, že děláme live přenosy na facebooku na stránce Michal Indi Dokoupil #23, na www.iomtt.com najdete odkaz na livetiming, můžete si pustit komentář na Manx Radio, nebo koukat na živé záběry na TT plus.
A dokonce i televize O2 TV Sport bude TT vysílat!